České byty nyní více nakupují investoři ze západu.  Zájem východu ochladl.

Národnostní složení zahraničních zájemců o české rezidenční nemovitosti prošlo v posledním období výraznou proměnou. Podle analýzy realitní a developerské skupiny Lekvi Group došlo k poklesu zájmu kupců z Ruska a dalších ruskojazyčných zemí. Oproti tomu se objevil mírný nárůst investorů ze západní Evropy, Izraele nebo USA. Tento trend ovlivnil především politický a socioekonomický vývoj v daných zemích a stabilita a dobrá bezpečnostní situace v České republice. 

Do vývoje na českém realitním trhu navíc postupně zasáhly i další faktory: zvýšená poptávka tuzemských investorů po vlastním bydlení nebo pořízení investičního bytu a s tím související růst cen nových bytů. Konečným důsledkem je, že celkový podíl zahraničních zájemců na českém rezidenčním trhu klesá. Aktuálně si pořizují méně než 20 % nových bytů podle typu projektu a lokality.
 

Počet zahraničních kupců na českém rezidenčním trhu klesá

Česká republika je považována za ostrůvek ekonomické stability a bezpečí v srdci Evropy. Podle dat Českého statistického úřadu zde v současné době žije více než 580 000 cizinců v různých kategoriích pobytového oprávnění: to je 5% podíl z celkového počtu obyvatelstva. I přes nízkou nabídku nových bytů v developerských projektech, růst jejich cen a snižování obytné plochy, tedy faktory, k nimž výraznou měrou přispívá komplikované a zdlouhavé stavební řízení, se tak o tuzemské projektové portfolio nadále zajímají i kupci ze zahraničí. Jak ale vyplývá z oficiálních statistik, jejich počet v posledních letech poklesl a uvolněné místo na českém realitním trhu obsadili tuzemští investoři. Dobrým příkladem je analýza Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, která udává, že mezi lety 2016 až 2018 bylo cizinci realizováno pouze 10 % prodejů na pražském trhu s byty. V nových – a především nadstandardních – developerských projektech je však toto procento v průměru vyšší. V některých z nich si lidé ze zahraničí nakupují i přes 30 % nabízených bytů.   

„Investoři ze zahraničí využívají místní rezidenční nemovitosti ke stálému bydlení, příležitostnému přenocování nebo k budoucímu pronájmu. Tedy výhodné a bezpečné investici se zajímavým reálným výnosem až 5 % ročně. Typ nemovitosti si vybírají, stejně jako Češi, podle účelu, ke kterému má daná jednotka sloužit. Pro komfortní bydlení si pořizují větší bytové jednotky v novostavbách nebo luxusnějších projektech, např. historických činžovních domech v centru metropole, pro investici pak malometrážní byty v dispozici 1 + kk nebo 2 + kk. Ty jsou poptávané i díky fenoménu krátkodobých pronájmů typu Airbnb, které nabízejí, především v centru metropole, větší zisk, než dokáže zajistit příjem z dlouhodobého pronájmu. Otázkou zůstává, jak by mohla jejich priority změnit větší regulace trhu, zvýšení daní nebo pokračující blokáda rychlejší výstavby způsobená neuvěřitelně komplikovaným stavebním řízením,“ komentuje současnou situaci Firaz Muinov, výkonný ředitel Lekvi Group. 
 

Národnostní struktura zahraničních investorů se mění

Také národnostní složení zahraničních investorů prochází v posledních letech proměnou. Tu nastartovaly nejen změny socioekonomické a politické situace v různých částech světa, ale také narůstající podíl tuzemských kupců na českém realitním trhu daný vyšší kupní silou a dostupnými hypotečními úvěry.

„Vyšší zájem cizinců o nemovitosti v zahraničí vyvolává jak ekonomická stabilita dané země, tak, paradoxně, i ekonomická a politická nejistota. Ještě v roce 2017 jsme pozorovali velký zájem ze strany občanů Ruska, Ukrajiny nebo Azerbajdžánu, u kterého již dnes vnímáme citelné ochlazení. Náš region se ale v téže době dostal do hledáčku investorů z Izraele, kteří ve své zemi naráží na nedostatek volných stavebních pozemků, resp. často předražené investiční nemovitosti. Setrvalý zájem o český rezidenční trh projevují nejen Slováci, ale i občané zemí západní Evropy. Například pro Brity je totiž stále velkou neznámou budoucí dopad brexitu na realitní trh, a proto hledají zajímavé nemovitosti v pro ně jistějších, bezpečnějších a kulturně blízkých oblastech,“ uvádí Firaz Muinov.