Šetrné stavění, šetří i kapsu uživatelů bytů. Spolupráce ČKA a CZGBC by mohla tomuto trendu napomoci.

Udržitelnost budov a jejich co nejnižší dopad na životní prostředí není jen o použitelných materiálech a technologiích. Začíná už u architektonického návrhu a umístění budovy do terénu, jejího nasměrování vůči světovým stranám, architektonického řešení, které nezapomíná na stínění apod. Česká rada pro šetrné budovy se proto dohodla s Českou komorou architektů na spolupráci, která povede k dlouhodobému vzdělávání architektů a lepšímu sdílení informací v oboru udržitelnosti budov. 

„Architekt stojí na samém začátku projektu. Je to on, kdo dá budově do vínku, jak bude nebo nebude šetrná a jak nákladné případně bude to, aby se z ní šetrná budova stala. Samotné architektonické řešení totiž dokáže mnohdy zajistit velmi dramatické snížení nákladů na vytápění nebo chlazení,“ řekla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda při slavnostním podpisu memoranda o spolupráci mezi Radou a Českou komorou architektů. Podle ní je právě proto velmi důležité vzdělávat architekty v oboru udržitelnosti a nabízet jim nejnovější poznatky, seznamovat s moderními materiály, výrobky a trendy.

S tím souhlasí i předseda České komory architektů Jan Kasl. „Architekti jako nositelé koncepce mohou k udržitelnosti budov přispět zásadně. V dalším procesu přípravy a stavby se totiž při špatném založení koncepce musí hodně měnit,“ poznamenal. Podle něj by komora chtěla díky bližší spolupráci s Českou radou pro šetrné budovy prohloubit znalosti svých členů v oboru a posílit potřebu řešení odpovídajících požadavkům 21. století. Chce také, aby se díky lepší znalostní základně možností udržitelného stavění profese architektů lépe vyrovnala s častým technologickým náskokem stavebních inženýrů. 

S výukou je nicméně třeba začít již na školách. Podle Jana Kasla by školy téma udržitelného stavění měly alespoň otevřít. „Studenti se ale během pětiletého studia učí takové penzum nového, že stačí, když budou mít alespoň představu o systému šetrného stavebnictví,“ poznamenal.

Obě odborné organizace chtějí do budoucna spolupracovat nejen při organizaci odborných seminářů zapojených do systému celoživotního vzdělávání architektů, ale také při ovlivňování legislativy. Česká rada pro šetrné budovy může díky své nadstavbové partnerské organizaci Šance pro budovy vyhledávat a upozorňovat na společná témata, která obě organizace tíží. ČKA zase může šetrné stavebnictví prosazovat v rámci návrhů zákonů jako účastník legislativního procesu. „Díky spolupráci tak bude hlas šetrného stavebnictví daleko silněji znít a věříme, že také dozná sluchu v rámci připravované legislativy,“ poznamenala Simona Kalvoda.