V Ďáblicích se už se 14patrovými domy nepočítá, návrh studie je připraven k projednání

 

Sídliště Ďáblice je jedno z nejkvalitnějších sídlišť v České republice. Bylo vytvořeno podle propracovaného konceptu architekta Viktora Tučka. Bylo postaveno už v 60. letech minulého století a na rozdíl od později postavených sídlišť bylo dostavěno i s kvalitními veřejnými prostranstvími, kulturními centry, hřišti, koupalištěm, školami nebo kvalitními parky. Přestože je sídlišti dnes už 50 let, jeho kvality jsou ve srovnání s většinou ostatních pražských sídlišť nepopiratelné.

 

Nově navržená studie architektonického studia MOBA, které IPR vybral ve veřejné soutěži, se snaží vhodně balancovat potřeby místních obyvatel s ohledem na ostatní obyvatele a potřeby Prahy jako celku. Studie zcela počítá se zachováním původního charakteru sídliště, eventuální nové stavby situuje převážně k ulicím Střelničná a Ďáblická a citlivě tak pracuje s koncepcí architekta Viktora Tučka a vhodně ji doplňuje.

 

„Ďáblické sídliště má své nesporné kvality, které je potřeba chránit. Za 50 let své existence se ovšem změnily potřeby města i věková a sociální struktura jeho obyvatel. Věřím, že při zachování komunikace s místními obyvateli se podaří vytvořit podmínky pro vznik vysoce kvalitní a hlavně živé části města, která bude ukázkovým příkladem pro další sídliště,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy.

 

 

 

Návrh studie dělí území sídliště na dvě hlavní části – stabilizovanou a transformační. Do stabilizované centrální části, která je tvořena původním konceptem, návrh zasahuje zcela minimálně. Navrhuje doplnit zahrádky a předzahrádky, pracovat se zasakováním dešťové vody a doplnit pěšiny a chodníky. Studio MOBA vytvořilo dokonce pravidla, jak se jednotliví správci májí v území chovat. V této části nenavrhuje žádné stavby kromě rekonstrukce a dostaveb jednoho či dvou pater.

 

V transformační části, která je tvořena pásem okolo ulic Střelničné a Ďáblické a v okolí na severu území, doporučují architekti citlivě doplnit zástavbu o nízkopodlažní budovy (do 6 nadzemních pater). Ty by měly sloužit při proměně silnice Střelničná v klasickou městskou třídu. Nově navržené stavby doplňují lokalitu o požadovanou vybavenost, služby a pracovní příležitosti pro obyvatele sídliště. Dále jsou v lokalitě navrženy hybridní parkovací domy s obchody nebo třeba kavárnami.

 

 

Na podzim roku 2018 proběhla společná setkání studia MOBA s městskou částí Praha 8 a místními obyvateli. Na těchto setkáních bylo sesbíráno mnoho podnětů, které byly zapracovány do analytické části studie.

 

Minulý týden byl návrh územní studie představen městské části Praha 8, zástupcům společenství vlastníků bytových družstev, investorům a městským organizacím. Ode dneška až do 10. dubna poběží připomínkovací období, ve kterém bude moci kdokoliv podat podnět či připomínku k návrhu. Paralelně budou probíhat jednání s investory, společenstvími vlastníků a družstvy, politiky, úředníky a městskými organizacemi nad detaily návrhu. Cílem této měsíční konzultace je nalézt shodu nad výsledným návrhem tak, aby odrážel konsenzus zejména mezi potřebami místních obyvatel a strategickými prioritami hl. m. Prahy. 

 

„Jen pro vysvětlení doplním, že územní studie je na rozdíl od územního plánu nezávazná, slouží jako podklad pro rozhodování v území a v případě Ďáblic představuje vizi rozvoje do roku 2060. Navrhovanou výstavbu v území nevnímáme jako prioritní, ale rádi bychom do budoucna měli možnost sídliště rozvíjet zejména s ohledem na potřeby mladých i stárnoucích obyvatel. Vzhledem k tomu, že většina nové výstavby je navržena na pozemcích města, můžeme mít případnou výstavbu pod kontrolou. Pokud bude potřeba, můžeme ji v budoucnu doplňovat a pokud ne, stavět nemusíme. Je však důležité, abychom mohli flexibilně reagovat na měnící se svět a rozvoj města,“ vysvětluje Hlaváček.

 

„Komunikace s místními obyvateli a jejich zapojení do plánovacího procesu je stěžejní součástí zpracování územní studie. Očekáváme, že připomínky pomohou návrh studie dále vylepšit a lépe přizpůsobit jejich podnětům,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.