Bytová výstavba sice pomáhá stavebnictví, ale na výrazný růst počtu bytů je to málo 

České stavebnictví v srpnu mírně rostlo, meziročně o 1,2 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejde nicméně o žádný důvod k velkým oslavám, může za to hlavně nízká srovnávací základna. Oproti červenci byla srpnová stavební výroba srovnatelná, narostla o pouhých 0,1 procenta. Sektoru pomáhá mimo jiné bytová výstavba, kdy během srpna 2021 bylo v rámci celé ČR zahájeno o 40,2 procenta bytů více než ve stejném měsíci loňského roku, komentuje aktuální dat ČSÚ RNDr. Evžen Korec, CSc., generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL, a. s.
V celém Česku se tak během srpna začalo stavět 4503 nových bytů. V rodinných domech došlo k růstu počtu bytů o 17,2 procenta. V bytových domech zaznamenal ČSÚ růst počtu zahájených bytů dokonce o 140,9 procenta. Počet dokončených bytů v srpnu 2021 naopak meziročně klesl o 27,6 procenta na 2179 bytů.

Zdaleka nejvíce začaly firmy stavět v Praze, kde ČSÚ jen za srpen eviduje celkem 1209 bytů zahájených v rámci nové výstavby. To hlavní město po dlouhé době dostalo na první místo bytové výstavby. Od začátku roku se totiž v Praze začalo stavět už 4612 nových bytů. Na druhé místo klesl dlouho vedoucí Středočeský kraj, kde firmy letos v rámci nové výstavby zahájily stavbu 4499 bytů. Třetí zůstává Jihomoravský kraj s 3146 zahájenými byty. Naopak nejméně, jen 443, se začalo stavět v Karlovarském kraji.

Z pohledu dokončených bytů nové výstavbě stále dominují střední Čechy s 3754 dokončenými byty. Druhé místo obsadilo hlavní město s 3040 dokončenými byty a třetí příčka patří jižní Moravě (2480 bytů). Přes tisíc nových bytů dokončily stavební firmy už jen v Moravskoslezském kraji (1477 dokončených bytů), Olomouckém kraji (1325 dokončených bytů), Plzeňském kraji (1263 dokončených bytů) a Jihočeském kraji (1103 dokončených bytů).

Praha nebo venkov? Sledujte náš seriál o

Růst českého stavebnictví podle pravidelných statistik stále pokračuje. Na první a opravdu jen velmi povrchní pohled by se proto mohlo zdát, že se sektoru daří. Opak je ale pravdou, stačí se na statistická čísla podívat podrobněji. Vykazovaný růst je totiž způsoben velmi nízkou srovnávací základnou, stavební produkce byla loni kvůli koronavirové krizi hodně nízká. Aby se opravdu dalo mluvit o nějakém výraznějším oživení sektoru, musel by být letošní meziroční růst alespoň dvouciferný. Proti tomu však působí hned několik negativních vlivů, na prvním místě zásadní růst cen stavebních prací a materiálu. Stále ještě přetrvává vliv extrémně složité stavební legislativy, protože nový stavební zákon byl sice letos v létě schválen, v účinnost však bude postupně vstupovat až v následujících letech. Na výraznější oživení českého stavebnictví si tak ještě nějaký čas počkáme, předpokládá Evžen Korec.