Náklady na řešení současné zdravotní krize a jejích důsledků se vyšplhají na mnoho stovek miliard korun. Podle odhadů ministerstva financí se česká ekonomika propadne o více než pět procent, další odborníci odhadují 10 procent a bývalý prezident Václav Klaus počítá s propadem až o 20 procent. Pro nastartování oslabeného hospodářství je velmi důležitý obor stavebnictví. Proto je nutné, aby přijetí nového stavebního zákona zůstalo i v současné složité situaci jednou z hlavních priorit vlády. Nová výstavba totiž přinese zadlužené státní kase desítky miliard korun navíc, píše se ve stanovisku Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR), které podporují i další odborníci.
Stavebnictví patří mezi klíčové obory ekonomiky. Na hrubém domácím produktu (HDP) se podílí bezmála 10 procenty, zaměstnává téměř 400 tisíc lidí a má velký multiplikační efekt. Podle analýz má jedna investovaná miliarda ve stavebnictví pozitivní dopad na jiné obory ve výši 2,3 miliardy korun. Stát proto musí stavebnictví podpořit. A to nejen vlastními veřejnými investicemi, ale i urychleným přijetím nového stavebního zákona. Ten totiž může zásadně zjednodušit a urychlit povolování nových staveb.
Nová výstavba je u nás už dlouhodobě paralyzována nefunkčním stavebním zákonem z roku 2006 a jeho 26 návaznými novelami, které však nepřinesly zlepšení. Kvůli tomu například vyřízení stavebního povolení pro běžný bytový dům v Praze trvá často 10 i více let a nedaří se povolovat ani veřejné, obecně prospěšné stavby. Proto ministerstvo pro místní rozvoj pracuje na zcela novém stavebním zákoně. Pokud vše poběží podle původního plánu, měl by nový zákon začít platit už od příštího roku.
Čím více se bude stavět, tím více miliard stát získá
„I přes nutnost řešení nynější epidemie koronaviru by ministerstvo a vláda neměly přestat tlačit nový stavební zákon rychle dopředu. Jeho přijetí by určitě mělo zůstat jednou z hlavních priorit této vlády. Zrychlení povolování a podpora nové výstavby jsou totiž ve velkém ekonomickém zájmu státu," zdůrazňuje šéf Central Group Dušan Kunovský. Nová výstavba přináší státu na daních mnoho desítek miliard korun ročně. A pokud se bude rychleji povolovat a více stavět, tyto příjmy do státní kasy budou ještě výrazně vyšší.
Jako příklad je možné uvést bytovou výstavbu. V Praze se loni prodalo kolem 5600 nových bytů, ze kterých stát na DPH a dalších daních získal kolem 5,6 miliard korun. Tedy zhruba milion za každý byt! Přitom je bytů v hlavním městě stále velký nedostatek. „V metropoli by se mělo ročně stavět minimálně 10 000 nových bytů, ze kterých by mohly být daňové příjmy pro stát kolem 10 miliard. Při větší výstavbě ve všech oborech v celé republice může stát díky novému stavebnímu zákonu získat o desítky miliard korun více než nyní," dodává Kunovský.
To by mohlo velmi pomoci zadlužené státní kase. Deficit veřejných financí totiž dosáhne minimálně 200 miliard korun. Bude tedy pětkrát vyšší, než se kterým ministerstvo financí původně počítalo. Vláda teď řeší hlavně zdravotní krizi, její bezprostřední ekonomické dopady a podporu státu postiženým zaměstnancům, živnostníkům a firmám. To je logická akutní reakce, ale je potřeba se už také dívat do budoucnosti, až epidemie odezní, a dlouhodobě podpořit růst ekonomiky na tržních principech.
Současný stavební zákon zcela paralyzuje výstavbu
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová slibuje, že nový zákon přinese zásadní obrat a ukončí současnou stavební paralýzu. „Teď máme historickou šanci vytvořit podmínky pro to, aby se stavělo. Přeregulovaná stavební legislativa nás dostihne v době, kdy se ekonomika zpomalí. A ta doba s ohledem na současnou koronavirovou krizi není daleko. Když bude chtít stát podpořit v budoucnu ekonomiku investicemi do staveb nebo infrastruktury, nemělo by mu v tom bránit pomalé povolování projektů,“ říká Dostálová.
Nutnost rychlého přijetí nové stavební legislativy si uvědomuje i Praha, jejíž stavební rozvoj bude pro zotavení ekonomiky velmi důležitý. „Nový stavební zákon vážně potřebujeme, protože současné stavební právo kolabuje. Postupně se vyvinulo směrem ke konfliktům a sporům, nikoli k moderování dohody v území. Pro Prahu a velká česká města je ale naprosto zásadní úprava územního plánování s výrazným posílením role samospráv,“ dodává pražský radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Harmonogram přijetí nového stavebního zákona
Ministerstvo pro místní rozvoj zatím drží původní ambiciózní harmonogram pro projednání a přijetí nového zákona. Až v dubnu definitivně vypořádá připomínky k paragrafovému znění, měl by zákon putovat do vládního legislativního procesu. Pokud zákon v červnu schválí vláda, mohl by v Poslanecké sněmovně projít prvním čtením ještě v červenci. Samozřejmě s ohledem na aktuální epidemii koronaviru je možné, že se termíny mohou změnit. Bude záležet také na tom, kdy bude moci zasednout legislativní rada vlády.
Ale i v situaci, kdy by vláda mohla návrh zákona projednat až v létě, mělo by jej ministerstvo stihnout předložit sněmovně v září. To by umožnilo, aby nový zákon mohl vstoupit v platnost už v příštím roce. Účinnosti by pak postupně nabýval do poloviny roku 2023. Pokud by se však nový stavební zákon nestihl schválit ještě v tomto volebním období Poslanecké sněmovny, hrozila by stavební paralýza ještě na mnoho dalších let.
Odborníci doporučují vládní podporu ekonomice, výrazné veřejné investice ve stavebnictví a zjednodušení schvalovacích procesů. „Stát by měl mimo jakoukoli pochybnost začít výrazně investovat. Jestliže se sníží soukromé investice třeba ve stavebnictví, je ideální příležitost zvednout ty ve veřejné sféře. Můžeme použít třeba i stav legislativní nouze, abychom zrychlili stavební řízení," radí v rozhovoru pro iDnes.cz ekonom Miroslav Zámečník.
„Pro výši ekonomických dopadů bude klíčová doba trvání restriktivních opatření. A to nejen u nás, ale i v okolních ekonomikách, především v Německu. U vládních opatření vnímám jako důležitou podmínku účelové vázanosti jakékoliv podpory. Zároveň je zřejmé, že podpora je jen doplňujícím stimulem. Základní podmínkou pro budoucí obnovu je zachování stávajících obchodních vztahů, které vytvořil trh,“ dodává Pavel Kliment, partner poradenské společnosti KPMG.
