Podle indexu dostupnosti bydlení si ve Vídni pořídíte byt téměř o 6 let rychleji. V Praze to trvá i přes mírné zlepšení přes 14 let!

Na pořízení běžného nového bytu by průměrný obyvatel Prahy musel utratit svou roční hrubou mzdu za 14,2 roku. To je sice méně než před rokem, z okolních metropolí je to ale nejdéle. Například ve Vídni na stejný byt lidé dosáhnou téměř o šest let rychleji. Vyplývá to z Indexu dostupnosti bydlení (CG-Indexu), který pravidelně zpracovává největší rezidenční stavitel v Česku Central Group.

„Praha nestíhá uspokojovat dlouhodobě vysokou poptávku po novém bydlení, a to zejména kvůli zdlouhavému schvalování jakékoliv nové výstavby. Povolit nový bytový dům v Praze často trvá i deset let. To se odráží na vysokých cenách a není proto divu, že dostupnost je stále výrazně horší než u sousedních zemí,“ říká Dušan Kunovský, zakladatel a šéf společnosti Central Group, která je největším rezidenčním stavitelem v Česku. Za pravdu mu dává srovnání podle počtu povolených bytů na tisíc obyvatel, kde je na tom Praha z okolních metropolí dlouhodobě nejhůře.

I přes mírné zlepšení zůstává bydlení v Praze nejméně dostupné

Letos by průměrný Pražan za byt o výměře 70 metrů čtverečních utratil veškeré své hrubé příjmy za 14,2 roku. Oproti loňsku, kdy byl CG-Index na hodnotě 14,6, se tak dostupnost nového bydlení mírně zlepšila, ale ještě před pěti lety stačilo na pořízení stejné nemovitosti jen 10,1 hrubých ročních příjmů.

Pomohl rychlejší růst mezd

Za meziroční zlepšení dostupnosti bydlení může růst mezd, který byl rychlejší než meziroční růst cen bytů, a to o 2,8procentního bodu. Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze je v současnosti 45 947 Kč, cena průměrného nového 70metrového bytu v Praze pak vychází na 7 837 538 Kč. Postupným zvyšováním příjmů obyvatelstva by se dostupnost bydlení mohla dále zlepšovat. Pomoci by mohl i zvyšující se počet nově zahájených bytů. Loni se poprvé po dlouhé době povolilo přes pět tisíc bytů v bytových domech, letos i přes koronavirovou krizi je tempo povolování podobné.

Plánované daňové úpravy mohou situaci zhoršit

Vznik nových bytů by mohlo velmi negativně ovlivnit zrušení možnosti odpočtu úroků z hypoték, které je nyní spojované se zrušením kritizované čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti. Ta se ovšem nevztahuje na nákup nových bytů. V důsledku by tak zůstali znevýhodněni lidé, kteří si chtějí pořídit nový byt na hypotéku. Při koupi průměrného bytu 2 + kk o výměře 55 metrů čtverečních by kvůli zrušení daňových odpočtů mohli přijít i o více než 300 tisíc korun.