Praha v povolování bytů zaostává. Při přepočtu na obyvatele ji předčil Středočeský, Plzeňský i Jihomoravský kraj. 

Dlouhodobě nelichotivé postavení Prahy v oblasti bydlení ilustruje počet zahájených bytů na tisíc obyvatel. Hlavní město ve výstavbě zaostává, v součtu posledních pěti let je až na 4. místě. V absolutních číslech se loni pro všechny druhy výstavby (byty i rodinné domy) v Česku zahájilo celkem 38 677 nových bytů. Podle tohoto indikátoru se nejvíce bude stavět ve Středočeském kraji, kde plánují 6489 nových bytů, uvádí ve svém komentáři Michaela Tomášková, výkonná ředitelka Central Group.

A dále píše: Stavební úřady přitom v loňském roce povolily v Praze k výstavbě 5429 nových bytů v bytových domech. Meziročně tak povolení ke stavbě získalo o 2742 bytů více a jedná se zároveň o nejlepší výsledek od roku 2008. Přesto celkový počet nových povolení za ideálním stavem zaostává. V Praze je kvůli deficitu z předchozích let potřeba ročně povolit kolem 10 000 jednotek. Při přepočtu na obyvatele zaostala metropole za posledních 5 let za Středočeským, Plzeňským i Jihomoravským krajem. Oproti okolním metropolím EU pak zaostává ještě mnohem výrazněji.

Dlouhodobý nedostatek nových bytů tak nadále přispívá k rostoucím cenám bydlení v metropoli. Tato skutečnost zároveň paralyzuje rozvoj hlavního města a má negativní dopad i na kvalitu života Pražanů. Pokud se zde situace s pomalým schvalováním nové výstavby nezmění, může v roce 2030 chybět už kolem 100 000 bytů, tedy bydlení pro zhruba čtvrt milionu lidí. Kombinaci dostupného bydlení a zaměstnání v Praze jsou tak lidé nuceni řešit pořizováním bydlení za hranicemi metropole v dojezdové vzdálenosti od Prahy. Hlavní město pak svým dojížděním budou ještě více zatěžovat.

Průměrný počet zahájených nových bytů na 1000 obyvatel v krajích (2015 – 2019)
Zdroj: ČSÚ

Strategický plán města konzervativně počítá s tím, že by mělo vznikat kolem 6000 nových bytů ročně. Většina odborníků se však shoduje, že reálná potřeba města, které musí uspokojit aktuální poptávku a zároveň i obnovit zastarávající bytový fond, je téměř dvojnásobná. Jen tak se podaří dohnat deficit z minulých let, který podle našich odhadů nyní již překračuje 20 tisíc bytů.

V Praze se povoluje jen zhruba 3,4 byty na tisíc obyvatel, zatímco v Mnichově je to 7 a ve Vídni 8 bytů na tisíc obyvatel. A není to tím, že by nebylo kde brát. Pokud chce vedení Prahy pro podporu nové výstavby něco udělat, konkrétní kroky by měly směřovat k rychlému schvalování změn územního plánu, a to zejména na brownfieldech, které jsou pro budoucnost a zlepšení dostupnosti bydlení v Praze naprosto klíčové. Připravuje se zde kolem 70 000 nových bytů, tedy zhruba dvě třetiny z celkového počtu 109 000 připravovaných nových bytů v Praze. Vítána je určitě i zákonodárná iniciativa, která se týká daňových změn souvisejících s bydlením. 

Pro rozvoj města je ale důležitá i podpora samospráv, tedy v případě Prahy jednotlivých městských částí, které se často nové výstavbě brání. A není divu. Právě ony nesou hlavní zátěž spojenou s novou výstavbou, ale od státu získávají málo peněz na potřebné veřejné investice do občanské vybavenosti a infrastruktury. Obce, ve kterých vzniká nová výstavba, by tedy měly od státu získávat více peněz, uzavírá svůj komentář Michaela Tomášková.