Zatímco ceny nového bydlení v ČR stouply za 5 let o 80 %, mzdy sotva o 30 %. Jsme v rychlosti zdražování v EU na šestém místě.

Ceny bydlení v Česku se v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně zvedly o téměř deset procent. Ukazují to výsledky mezinárodně srovnatelného Indexu cen bytových nemovitostí (House Price Index). Mezi zeměmi EU jsme v rychlosti zdražování na 6. místě. V rámci celé Unie je průměrný meziroční růst 5,5 procenta. To je nejvíce za posledních třináct let.

Jak ukazují data Eurostatu, v prvním čtvrtletí vzrostly ceny bydlení v Česku meziročně o 9,5 procenta, mezikvartálně o 2,6 procenta. Nejrychleji rostly v Lucembursku, na Slovensku a v Estonsku. V průměru se ceny v EU meziročně zvýšily o 5,5 procenta. To je nejvíce od roku 2007.

V Praze lidé na nový byt šetří nejdéle ze sousedních metropolí

V Česku, zejména pak v Praze, žene ceny nahoru zejména nedostatek bytů a velká poptávka, ale také rostoucí ceny pozemků a stavebních prací. Jak vyplývá z Indexu dostupnosti bydlení (CG-Indexu), který Central Group jako přední český rezidenční stavitel dvakrát ročně zpracovává, na pořízení průměrného 70metrového bytu by obyvatel Prahy potřeboval 14,2 průměrných ročních hrubých platů. To je ze sousedních metropolí zdaleka nejvíc. Přitom ještě v roce 2015 nebyl odstup Prahy tak propastný. Dostupnost bydlení se postupně zhoršovala i v okolních metropolích, nejvíce ale právě v českém hlavním městě.

„Ještě před pěti lety držela s 10,3 ročními platy nelichotivé prvenství Bratislava. Praha ji ale rychlým tempem „dohnala“ a ještě přeskočila. Je to dáno výrazným nepoměrem mezi rychlostí růstu cen bytů a mezd. Zatímco nabídkové ceny nového bydlení v Praze za 5 let vzrostly o 80 procent, mzdy jen o necelých 30 procent,“ uvedla výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

V povolování bytů je Praha nejslabší

Nových bytů se v hlavním městě povoluje málo již řadu let. Dlouhodobě jde v průměru jen o tři byty na tisíc obyvatel. V žádné ze sousedních metropolí není tempo tak pomalé. Nejdynamičtější bytovou výstavbou se může chlubit Varšava, kde je počet povolovaných jednotek v posledních pěti letech téměř čtyřnásobný. Dokonce i Mnichov, který už jen obtížně hledá pozemky k výstavbě, povoluje kolem sedmi bytů ročně.

Na rozdíl třeba od Mnichova ale není problém české metropole v nedostatku vhodných ploch. Praha má v širším centru mnoho nevyužívaných pozemků, takzvaných brownfieldů. V současné době je podle analýzy Central Group v Praze v přípravě téměř 116 tisíc bytů, tedy bydlení pro skoro 250 tisíc lidí. Dvě třetiny z těchto bytů jsou plánovány právě na brownfieldech.

„Revitalizace bývalých průmyslových zón a jejich přeměna v rezidenční bydlení je ideální způsob, jak pomoci řešit bytovou krizi v Praze. Od koupě pozemku k prvnímu výkopu ovšem často uběhne i více než deset let, a to kvůli pomalým a nepružným schvalovacím procesům,“ upozornila na hlavní problém Tomášková.