Přežít horké léto v rozpálených městech je v posledních letech, kdy teploty atakují mnohaleté rekordy, stále těžší a těžší. Někteří to řeší dlouhodobým odjezdem na chalupu, jiní se snaží nalézt osvěžení jinde. K tématu se nyní častěji vyjadřují také nejrůznější ekologičtí aktivisté a někteří urbanisti, kteří navrhují více stavět takzvané zelené střechy. To však vytváření tepelných mostů v zastavěném území neřeší, naopak to s sebou přináší spoustu problémů, upozorňuje RNDr. Evžen Korec, CSc., generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
A proti uvádí další argumenty, když píše: Začněme čísly. Aby měly zelené střechy alespoň nějaký efekt, musely by být na významném počtu budov, nejméně na polovině. Týká se to jak administrativních či skladových komplexů, tak i bytových domů. A to je problém. Jak technický, protože není možné v rozumně krátké době přestavět stovky tisíc střech, tak i administrativní. Nedokážu si představit, že by tak výrazný zásah do chráněné památkové zóny památkáři povolili. Jak by se dívali na to, že by se převážně červené pražské střechy proměnily na zelenou? To by byl mnohem výraznější zásah do panoramatu města než kritizované výškové domy na Pankráci.
Zatravnění střech pouze u nově vznikajících budov problém přehřívání měst v žádném případě neřeší.
Pokud by přece jen chtěl někdo nařizovat, že všechny nové stavby musí mít zelenou střechu či dokonce fasádu, zasadil by další výraznou ránu kolabujícímu trhu s bydlením. Opět by se totiž o něco zvýšily stavební náklady, což by se promítlo do konečné ceny nového bytu. Nehledě na to, že údržba živé střechy něco stojí a musí se o ni někdo starat. Vzhledem k tomu, že společenství vlastníků jednotek (SVJ) v současnosti často nezvládá ani péči o společné prostory domu, tak moc nevěřím tomu, že u zatravněných střech by to bylo jiné.
Ostatně pro důkazy svého tvrzení nemusím chodit příliš daleko. U jednoho z našich bytových projektů jsme v minulosti podobný experiment zkoušeli. Střechu krytých parkovacích stání jsme osázeli vhodnými rostlinami. Dokud jsme dům spravovali my, tak to bylo bez problémů. Jakmile ale správa přešla na nově založené SVJ, tak to šlo z kopce. O zelenou střechu se přestali majitelé bytů starat a rostliny postupně uschly. Místo krásné přírodní plochy zůstala jen vysušená step, z níž sebemenší poryv větru vháněl písek lidem přímo do oken. Po několika měsících jsme zelenou střechu zrušili a tuhle myšlenku u bytových domů definitivně opustili.
Mnohem lepším způsobem, jak snížit teplotu v centru města, je udržet tam dostatek zelených ploch a stromů. Právě různé zatravněné proluky a parčíky jsou cestou, jak ve městě udržet vláhu a příjemnější prostředí k životu. I proto jsou stávající ostrůvky zeleně tak vyhledávané k odpočinku a krátkému zastavení. Bylo by proto škoda, kdybychom o ně kvůli neuvážené a masivní výstavbě měli přijít. Litovali by nejen majitelé pejsků, ale všichni, kteří se chtějí alespoň na chvíli schovat před rozpálenými ulicemi v posledních zbytcích přírody přežívajících v jinak nehostinném městském prostředí, uzavírá své zamyšlení Evžen Korec.
